Vláda reklamovala ústavu. Skrytá vada spočívá v tom, že umožňuje výklad

Vláda podala oficiální reklamaci Ústavy České republiky. V reklamačním protokolu, který má redakce k dispozici, je jako vada uvedeno, že výrobek umožňuje více výkladů, přičemž jeden z nich soustavně používá prezident. Premiér Andrej Babiš krok zdůvodnil tím, že si hlava státu dokument „vykládá, jak chce“. „Není dne, aby do nás nezajel. A umožňuje mu to tenhle papír,“ uvedl premiér s tím, že prezident je „jednoznačně hlavou opozice“. Hrad reagoval, že prezident je hlavou státu, „což lze ověřit v článku 54, pokud se vyloží“.

Reklamace míří na podatelnu Parlamentu jakožto zhotovitele díla z roku 1992. Vláda požaduje opravu, výměnu kusu za bezvadný, případně slevu. Legislativní odbor Sněmovny reklamaci zamítl ještě týž den: dvouletá záruční doba uplynula v prosinci 1994 a vada byla navíc „způsobena používáním v rozporu s návodem“. Kabinet se obratem odvolal s tím, že jde o vadu skrytou, která se projevila až ve chvíli, kdy začala vadit.

Spor mezi vládou a Hradem přitom eskaluje několik měsíců — naposledy kvůli akreditaci prezidenta na summit NATO a jmenování ústavních soudců. Že by ústava mohla být jednoznačná, odmítá doc. JUDr. Květoslav Hrbáček, vedoucí Katedry aplikovaného výkladu Ústavu ústavních věd. „Ústava je výkladová záměrně. Kdyby byla jednoznačná, neměl by Ústavní soud co dělat a my bychom neměli co učit,“ vysvětlil. „Jednoznačnost si ve skutečnosti nepřeje nikdo. Každý si jen přeje, aby nejednoznačnost hrála pro něj.“

Úřad vlády v reakci na premiérova slova zavedl evidenci zajetí. Za červen zaznamenal 43 případů, z toho dvanáct klasifikovaných jako zajetí hluboké a dva jako přejetí. Metodika se prý ještě ladí; statistika bude zveřejňována měsíčně, „aby si z ní každý mohl udělat vlastní výklad“.

Vláda mezitím oznámila přípravu nové, jednoznačné ústavy, která výklad nepřipouští. Pracovní verze má jediný článek ve znění „Tato ústava se nevykládá“. O jeho výklad se již vedou první spory.