Pavel navrhl opustit euro i korunu a vrátit se ke grošům a zlaťákům. Podpora je napříč spektrem
Prezident označil moderní měny za „odtržené od kořenů národa". Návrat k pražskému groši a zlatému dukátu podle něj vrátí penězům „váhu, cinkot a skutečný smysl". Vláda i opozice se poprvé za rok na něčem shodly — každý ovšem z jiného důvodu.

Debata o zavedení eura dostala tento týden nečekaný směr. Prezident republiky na konferenci k budoucnosti české ekonomiky prohlásil, že spor koruna versus euro je „falešný, protože obě ta platidla jsou papír bez duše“. Skutečným řešením je podle něj návrat k historickým měnám — pražskému groši a zlatému dukátu. „Vraťme penězům váhu, cinkot a skutečný smysl. Za vlády Karla IV. nikdo neřešil inflaci, protože každý věděl, kolik jeho měšec fyzicky váží," uvedl.
Pozoruhodné je, že myšlenku okamžitě podpořilo prakticky celé politické spektrum, byť každá strana z jiného důvodu. SPD ocenila „konec nadvlády cizích měn a návrat plné měnové suverenity“. Piráti vyzdvihli, že groš je „v podstatě decentralizovaná měna s pevně daným množstvím, tedy něco jako kryptoměna, akorát z kovu a bez elektřiny“. Hnutí ANO slíbilo, že ražba mincí přinese tisíce pracovních míst. Ministr kultury dodal, že jde o „nejlevnější způsob, jak si připomenout, že jsme kdysi byli velmoc“.
Praktické fungování systému je zatím ve fázi příprav, řada detailů se však už rýsuje. Výplaty se nebudou počítat, nýbrž vážit — zaměstnanec dostane měsíčně přidělenou hřivnu stříbra, ze které si sám odsekne, kolik potřebuje. Bezhotovostní platba se má řešit předáním na počkání, u větších částek prostřednictvím posla; Česká národní banka bude přejmenována na Královskou mincovnu a její guvernér ponese titul mincmistr. Drobné se budou řešit tradičně, tedy rozseknutím mince na poloviny a čtvrtiny, čímž podle předkladatelů zároveň odpadne věčný problém s nedostatkem drobných.
Ekonomové upozorňují na několik otevřených otázek. Není zatím jasné, kolik grošů má stát například jedno kafe — odhady se pohybují mezi třemi groši a „půl slepice“, podle toho, zda se vrátí i naturální směna, kterou část poslanců rovněž prosazuje jako „ještě původnější“. Nevyřešeno zůstává i odvádění DPH, u nějž se navrhuje platba odstřižkem mince odpovídající hmotnosti; finanční správa by k tomu potřebovala lékárnické váhy na každou pobočku. Zastánci reformy nicméně trvají na tom, že inflace bude nadobro nemožná, protože zlata nelze vytisknout víc, než kolik ho je — „na rozdíl od slibů“.
Nadšení panuje i mezi veřejností, kde návrat ke grošům rezonuje především jako návrat ke kořenům. V ulicích se objevily transparenty s hesly „Chceme měnu, co cinká“ a „Dukát nezradí“. Sociologové upozorňují, že jde o vůbec první ekonomickou reformu za poslední roky, kterou lidé podporují, aniž by chtěli znát jediné číslo. „Poprvé se neptají, kolik to bude stát. Ptají se jenom, jestli to bude z pravého stříbra,“ poznamenal jeden z pozorovatelů.
Termín přechodu zatím stanoven nebyl. Prezident jen vzkázal, že „národ pozná ten správný okamžik sám, až mu peníze začnou v kapse příjemně chřestit". Do té doby se má koruna i euro používat dál — provizorně a, jak zdůraznil, „jen do doby, než dozraje zlato“.
Další z rubriky Ekonomika

Česko skočilo z posledního místa na první ve výrobě zelené energie. Eurostat začal počítat sušení prádla na šňůře
2. července 2026

ČNB zvýšila úrokové sazby na „docela dost procent"
27. června 2026

Inflace je rychlejší než systém pro její monitorování. Statistici nestíhají
22. června 2026
Děkujeme za Váš hlas!
Načítám komentáře…