Česko skočilo z posledního místa na první ve výrobě zelené energie. Eurostat začal počítat sušení prádla na šňůře

Ještě minulý týden bylo Česko podle Eurostatu poslední zemí Evropské unie v podílu zelené elektřiny: zatímco unijní průměr dosáhl v prvním čtvrtletí 45,5 procenta a Dánsko vyrábí zeleně 90 procent energie, Česko vykazovalo 12,7 procenta. Aktualizace metodiky ovšem pořadí obrátila. Eurostat nově započítává pasivní solární sušení prádla na šňůře jako využití sluneční energie — a Česko se přes noc stalo evropskou velmocí.

Změnu odhalilo teprve měření. Družicový průzkum, který měl původně mapovat střechy vhodné pro fotovoltaiku, identifikoval na českém území 31 000 kilometrů prádelních šňůr v aktivním provozu — nejhustší síť na kontinentu. Po přepočtu na ušetřený příkon sušiček odpovídá jejich výkon zhruba jedné třetině Temelína. „Věděli jsme, že něco vidíme, jen jsme dlouho nechápali co. Z orbity to vypadá jako rozsáhlá solární infrastruktura. Ono to tak vlastně i je,“ uvedl analytik Eurostatu.

Ministerstvo průmyslu úspěch uvítalo a přihlásilo se k němu. „Vždy jsme říkali, že jdeme vlastní cestou, a měření nám dalo za pravdu. Zatímco jiní stavěli větrníky, my jsme desetiletí tiše budovali distribuovanou soustavu, kterou nám teď Evropa závidí,“ uvedl mluvčí resortu. Na dotaz, zda o soustavě ministerstvo vědělo, odpověděl, že „šlo o záměr, který nebyl komunikován ani interně“.

Vláda na výsledek obratem navázala dotačním programem Šňůrné — příspěvkem 120 korun na metr nově nataženého vlákna. Registrace šňůr běží přes datové schránky; kolíčky se dokládají čestným prohlášením. Energetické firmy mezitím skupují zahrady se vzrostlou trávou, na nichž šňůry vykazují nejvyšší účinnost, a nabízejí domácnostem výkup „sušicí kapacity“ na deset let dopředu.

„Já to tak dělám sedmdesát let. Kdybych věděla, že je to zelená energie, řekla bych si o dotaci už dávno,“ reagovala paní Božena Šrámková z Horní Lidče, jejíž dvůr s pěti souběžnými šňůrami řadí měření mezi největší solární parky v kraji. Dánsko požádalo o přezkum metodiky; Německo naopak zavádí vlastní program Wäscheleine-Bonus a českého lídra hodlá do tří let dostihnout.

Ministerstvo už chystá další krok: od příštího roku se má mezi větrné elektrárny započítávat větrání peřin z okna. Česko by se tak stalo velmocí i ve větru, kde zatím evropskému žebříčku vévodí pobřežní státy, „které mají výhodu moře, nikoli soustavnosti“.